Řebčíky, latinsky Fritillarie

                           Část II. – druhy

 

   Uvádím stručné popisy 98 druhů, které jsou pravděpodobně již v kultuře a s kterými se tudíž naši pěstitelé mohou setkat. Za základ mi posloužila kniha B. Mathewa, jednoho z nejlepších současných znalců tohoto rodu – The Smaller Bulbs. I když jsem měl k dispozici i další literaturu, držel jsem se především tohoto díla. Také pěstitelské rady, uvedené u některých druhů, pocházejí z tohoto pramene.

F. acmopetala

Rostlina je asi 30-40 cm vysoká. Listy šedozelené, u kvetoucích rostlin střídavé, úzce čárkovité až čárkovitě kopinalé. Květy jsou nící, zvonkovité, asi 2,5-4 cm dlouhé a 2-3 cm široké, okvětní lístky ma koncích ohnuté nazpět. Barva květů je zelená s červenohnědou skvrnou na spodní polovině vnitřních lístků, která je někdy pokrývá celé. Čnělka je trojklanná. Pochází z východního Středomoří a v kultuře je jedna z nejsnadnějších.

F. affinis

Druh často uváděný pod synonymem F. lanceolata. Je velmi variabilní, 15-60 cm vysoký. Listy jsou v přeslenech po 3, kopinaté. Na lodyze je 1 nebo více široce zvonkovitých květů, které jsou až 4,5 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Byrva květů je proměnlivá, od zelené až po temně purpurovou, většinou s kostkováním. Čnělka trojklanná. Značně rozšířený v Sev. Americe od Aljašky až po Kalifornii kde roste na stinnějších místech a podél potoků.

Var. gracilis má menší, širší květy a úzké, našedlé listy.

F. agrestis

Je americký druh velmi podobný druhu F. biflora, ale květy má zelenožluté a uvnitř purpurově skvrnité. Pochází podobně jako F. biflora z Kalifornie.

F. alburyana

Mimořádně krásný, ale obtížně pěstovatelný druh jen 5-10 cm vysoký, s několika střídavými, kopinatými a šedozelenými listy. Květ je široce zvonkovitý, růžový, nezřetelně kostkovaný, při plném otevření 4 – 5 cm široký. Čnělka je trojklanná. Je domovem v horách vých. Turecka, kde kvete v červnu po odtání sněhu. V kultuře potřebuje studenou zimu s následným náhlým a teplým jarem, jinak má snahu vykvést ještě před úplným vyrašením. Není zcela jasné jestli musí mít v létě sucho, ale jistější je ho dodržet, i když nemusí být absolutní.

F. alfredae

Ssp. alfredae: Příbuzný druh F. bithynica. Lodyha 15-30 cm vysoká nese úzce čárkovité listy. Spodní jsou střídavé nebo téměř vstřícné, horní v přeslenu po 3. Úzce zvonkovitý květ je zevně šedozelený, uvnitř žlutozelený, 1-2 cm dlouhý a 1-1,5 cm široký. Bradavičnatá čnělka je téměř nedělená. Pochází z Libanonu, v kultuře je vzácná.

Ssp. glaucoviridis (syn. F. glaucoviridis) pochází z jižního Turecka a v kultuře je častější. Je robustnější, až 35 cm vysoká a má širší listy. Horní 3 listy jsou jen 2,5-4 cm dlouhé. Květy jsou po 1-3 na lodyze a jsou až 3 cm dlouhé. Roste v dubových lesích.

Ssp. platyptera má spodní listy čárkovité až čárkovitě kopinaté, při čemž horní 3 listy jsou delší – 5-6 cm. Vyskytuje se v již. Turecku a přilehlé severní Syrii.

F. amabilis

Tato rostlina je příbuzná druhu F. japonica. Má téměř bílé květy které jsou úzce zvonkovité nebo téměř trubkovité, 1,5-2 cm dlouhé, bez kostkování. Pochází z Japonska.

F. ariana

Patří do sekce Rhinopetalum. Je podobná druhu F. gibbosa, chybí jí však kostkování. Pochází z Afganistánu a v kultuře je obtížná.

F. armena

Je to nízký druh, jen 5-15-(20) cm vysoký. Listy střídavé, kopinaté, šedozelené. Květy úzce zvonkovité, vně i uvnitř tmavě švestkové, vně ojíněné, 1-2,5 cm dlouhé a 1,5 cm široké. Čnělka je dost silná, bradavičnatá, krátce trojklanná. Pochází z vyšších poloh tureckých hor v sušších oblastech.

F. assyriaca

Lodyha 10-30 cm vysoká, listy úzce kopinaté, šedozelené, drážkované, střídavé, umístěné hlavně v horní části lodyhy. Květy úzce zvonkovité, 1,5 cm dlouhé a až 1,5 cm široké, konce okvětních plátků jsou ohrnuté. Barva květů je dost proměnlivá, obvykle hnědavá nebo špinavě purpurová s šedavým ojíněním vně, nažloutlá uvnitř. Čnělka je nedělená, bradavičnatá. Roste na holých pláních ve středním Turecku a západním Iránu. Rostlina, která je pod tímto jménem v kultuře, s šedopurpurovými květy a žlutými konečky okvětních lístků, je ve skutečnosti 

F. uva-vulpis.

F. atropurpurea

Druh velmi proměnlivý, 10-50 cm vysoký, s úzkými vztyčenými listy roztroušenými po lodyze. Lodyha nese 4-15 malých, jen 1-2 cm dlouhých, nících, široce otevřených květů. Okvětní plátky jsou úzké, zašpičatělé, žluté, purpurově skvrnité. Je hojně rozšířená v záp. části USA ve smrkových nebo jedlových lesích až do výše 3000 m. Vytváří spoustu drobných dceřinných cibulek.

F. aurea

Jeden z nejatraktivnějších druhů, jen asi 7-15 cm vysoký. Listy střídavé, kopinaté, šedozelené. Květy obvykle jednotlivé, velké, široce zvonkovité, poněkud hranaté, 2-4 cm dlouhé a až 3,5 cm široké. Barva květů je žlutá s hnědým nebo hnědočerveným kostkováním. Čnělka je tenká, trojklanná. Roste na otevřených svazích ve středním a jižním Turecku.

F. biflora

Údajně jeden z nejsnadnějších amerických řebčíků v kultuře. Dosti široké, leskle zelené listy jsou většinou soustředěny na bázi lodyhy, která je 15-20-(40) cm vysoká a nese 1-2 nící květy. Ty jsou 2-3,5 cm dlouhé, páchnoucí, sytě červenohnědé, obvykle se zeleným stínováním. Cibule se skládá z několika velkých šupin bez drobných dceřinných cibulek a obvykle je hluboko v zemi. Pochází z Kalifornie, z výšek do 1000 m.

F. bithynica

Je to představitel skupiny menších, zeleně nebo žlutě kvetoucích druhů. Lodyhy jsou obvykle 10-20 cm vysoké, listy zelené nebo lehce našedlé, spodní pár listů vstřícný, ostatní střídavé. Květy na lodyze po 1-2, úzce zvonkovité, asi 2-2,5 cm dlouhé, 1,5 cm široké, zelené nebo zelenožluté, vně šedavě ojíněné. Čnělka je nedělená, hladká. Je domovem na ostrovech Egejského moře a v západním Turecku, na otevřených a kamenitých místech. V kultuře je snadná, množí se dceřinnými cibulkami.

F. brandegei

Vzácný americký druh s listy v přeslenech, s purpurovými květy se žlutým středem. Čnělka trojklanná. Pochází z Kalifornie a vytváří množství rýžovitých dceřinných cibulek.

F. bucharica

Další představitel sekce Rhinopetalum, která se vyznačuje šesti charakteristickými hrboly na bázi okvětních lístků. Je asi 20-25 cm vysoký, s oválně kopinatými listy šedozelené barvy a krátkým hustým hroznem až 10 květů, které jsou stříbřitě bílé se zeleným nádechem, otevřeně pohárkovité, 1,5-2,5 cm v průměru. Je domovem v Afghanistánu a přilehlých pohořích bývalé sovětské střední Asie, kde roste na otevřených svazích v těžké jílovité zemině která v létě zcela vysychá.

F. camtschatcensis

Je jediným druhem, který se vyskytuje jak v Severní Americe, tak v Asii. Lodyha je 20-70 cm vysoká, s leskle zelenými listy v přeslenech a 1-8 nícími, široce zvonkovitými květy 2-3 cm dlouhými, které jsou obvykle temně purpurově hnědé až téměř černé. Existuje také žlutá forma. Je domovem v severozápadní Americe a Kanadě, na Kamčatce, na Kurilských ostrovech a v Japonsku, roste na vlhkých místech. Propěstování je vhodné polostinné místo, které není v létě horké ani suché. Kvete později než ostatní druhy.

F. carica

Další druh z okruhu F. bithynica, který se mu habitem podobá, je ale menší, 5-15 cm vysoký. Šedozelené listy jsou střídavé, úzce zvonkovité květy jsou žlutší a jen 1,5-2 cm velké. Čnělka je nedělená nebo trojklanná, bradavičnatá. Pochází z jihozápadního Turecka.

F. caucasica

Je podobná drhu F. armena, ale robustnější, 10-30 cm vysoká. Květy jsou až 3,5 cm dlouhé,

1,5-2,5 cm široké. Prašníky jsou hladké nebo řídce bradavičnaté (u F. armena jsou hustě bradavičnaté). Je též určitý rozdíl ve tvaru květů. Zatímco F. armena má boky květů rovné, u F. caucasica jsou většinou vypouklé, což jim dodává více soudkovitý tvar. Je hezčí než F. armena. Pochází z vých. Turecka, Kavkazu a severozápadního Iránu.

F. chitralensis

Druh podobný F. imperialis, ale menší, asi 30 cm, s 1-3 menšími žlutými zvonky. Pochází z vých. Afghanistánu a západního Himálaje.

F. chlorantha

Druh z okruhu F. bithynica. Je pouze 5-10 cm vysoký, s leskle zelenými střídavými listy, z nichž nejnižší jsou až 5 cm široké a sedí na lodyze téměř na zemi. Zelené květy jsou 1-2 na lodyze, mají úzce zvonkovitý tvar a jsou 1,5-2,5 cm dlouhé, s trojklannou čnělkou. V kultuře se lodyha prodlužuje.

F. cirrhosa

Jeden z mála himálajských druhů. Štíhlá rostlina, vysoká do 60 cm, s čárkovitě kopinatými listy v přeslenech, horní s úponky pro zachycování na okolní vegetaci. Lodyha nese 1-4 velké, nící zvonce 3,5-5 cm dlouhé, žlutavě zelené, hnědě kostkované nebo celé purpurově naběhlé. Čnělka trojklanná. Jeho pěstování není obtížné na chladném místě v humosní zemině, ale má tendenci brzy rašit a bývá poškozován jarními mrazíky.

F. collina

Synonym F. lutea. Je to rostlina tvarem květů podobná F. latifolia, ale má úzké, šedavé listy a žluté, hnědě kostkované květy. Vnější plátky jsou zašpičatělé, vnitřní mají třepenitý okraj. U druhů F. aurea a F. latifolia jsou plátky více zakulacené a nejsou třepenité.

F. conica

Další z okruhu F. bithynica. Lodyhy jsou 10-25 cm vysoké, s lesklými zelenými listy, z nichž nejnižší jsou nejširší a vstřícné, ostatní střídavé bez horního přeslenu. Kuželovité (odtud je název) žluté květy jsou 1-2 cm dlouhé, s trojklannou hladkou čnělkou.

F. crassifolia

Je nejrozšířenějším druhem v Turecku a Iránu. Má čtyři poddruhy (subspecie):

Ssp. crassifolia je v přírodě obvykle jen 5-10 cm vysoká, většinou se čtyřmi střídavými, šedozelenými, kopinatými listy. Květy jsou široce zvonkovité, nící, 2-3,5 cm dlouhé a 2-2,5 cm široké. Nejčastěji jsou zelenavé nebo špinavě žluté, se zřetelným hnědým kostkováním, někdy se zeleným pruhem středem každého okvětního lístku.Čnělka je trojklanná, hladká. Obývá vápencové sutě ve východním Turecku.

Ssp. kurdica (syn. F. kurdica, F. karadaghensis) je velmi variabilní v intenzitě kostkování květů, takže se vyskytují květy od téměř zelené do hnědé barvy. Má 5 – 6 úzkých listů. Květy mají vystouplé hřebínky uvnitř vnějších okvětních lístků. Je rozšířená ve vých. Turecku, záp. Iráku a sev. Iránu na otevřených svazích.

Ssp. hakkarensis je podobná subspecii kurdica, ale má lesklé, zelené listy a vnější okvětní lístky jsou špičaté, zatímco u ssp. kurdica jsou tupé. Pochází z jihových. Turecka a přilehlé části sev. Iránu. V kultuře je vzácná.

Ssp. poluninii byla popsána teprve v r. 1974. Je menší než její příbuzné a její dosti široké, otevřené zvonky jsou pouze 1,3 cm dlouhé s úzkými, zašpičatělými korunními lístky.

F. dagana

Je z okruhu druhu F. thunbergii, od kterého se liší tím, že má pouze jeden přeslen velmi úzkých listů. Květy jsou sytě purpurově hnědé a kostkované. Pochází z východní Sibiře.

F. davisii

Rostlina z okruhu druhu F. graeca a některým jejím formám velmi podobná. Liší se leskle zelenými listy a purpurově hnědými, zřetelně kostkovanými květy, které nemají výrazné zelené pruhy. Pochází z jižního Řecka.

F. drenovskyi

Štíhlá, asi 30 cm vysoká rostlina. Listy má úzké, šedozelené, roztroušené po lodyze. Nící květy jsou vně hnědavě purpurové, uvnitř žlutozelené, po 1 – 3 na lodyze, 1,5-2 cm dlouhé. Čnělka je nedělená. Je domovem v severových. Řecku a přilehlé části Bulharska.

F. eduardii

Rostlina podobná druhu F. imperialis, ale menší a oranžové květy jsou šířeji otevřené a vnější okvětní lístky jsou vyhnuté ven z květu.

F. ehrhartii

Atraktivní malý řebčík 5-15 cm vysoký, se střídavými, kopinatými, šedými listy a kuželovitými květy 1,5-2,5 cm dlouhými, sytě purpurově zbarvenými se žlutými konci okvětních lístků a nazelenalým vnitřkem květů. Čnělka je nedělená. Vyskytuje se na několika egejských ostrovech, hlavně na kyselých horninách v nízkých nadmořských výškách.

F. elwesii

Štíhlá, 20-50 cm vysoká rostlina se střídavými, velmi úzkými, šedozelenými listy. Květy jsou obvykle jednotlivé, úzce zvonkovité, hnědopurpurové se širokým zeleným pruhem na vnějších okvětních lístcích, 2-3 cm dlouhé a až 1,5 cm široké, bez kostkování. Čnělka je trojklanná, hustě bradavičnatá. Roste v jižním Turecku, na slunných místech.

F. epirotica

Je další, méně známý druh z okruhu F. graeca. Je to zakrslá, do 10 cm vysoká rostlina s úzkými, zkroucenými šedými listy a tmavě hnědočervenými květy bez zelených pruhů. Pochází z hor severního Řecka.

F. euboeica

Další nízký druh z okruhu F. bithynica s lodyhou jen 5-10 cm vysokou a šedozelenými listy. Zvonkovité květy jsou jasně žluté1,5-2,5 cm dlouhé a mají hladkou čnělku, na konci mírně rozvětvenou. Je nejvíce podobný druhu F. conica, ale nemá tak výrazně kuželovitý tvar květů. Nektarové kroužky uvnitř květu jsou u F. conica zelené, u F. euboeica hnědé. Pochází z ostrova Euvoia (Euboia) v Řecku.

F. falcata

Jeden z nejmenších amerických druhů, jen 5-15 cm vysoký, s širokými prohnutými šedivými listy a jednotlivými, ploššími květy 2-3 cm v průměru. Květy jsou vztyčené, s bělavým nebo nažloutlým základem, červenohnědě skvrnité. Je to dosti vzácná rostlina z kalifornských exponovaných suťovišť. V kultuře potřebuje dobře propustný, kamenitý substrát.

F. fleischeriana

Rostlina podobná F. elwesii, ale mnohem menší, jen 5-15 cm vysoká a také květy jsou drobnější. Listy jsou šedozelené, úzké, nejnižší vstřícné, ostatní střídavé. Květy jsou úzce zvonkovité, hnědočervené, se zeleným pruhem uprostřed okvětních lístků, 1-2 cm dlouhé. Čnělka je nedělená. Pochází ze západního Turecka.

F. forbesii

Další druh z okruhu F. bithynica, asi 10-20 cm vysoký. Listy jsou obvykle střídavé, úzce čárkovité, kopinaté, šedozelené. Květy jednotlivé, úzce zvonkovité, okvětní lístky ven ohrnuté zelenožluté, 1-2 cm dlouhé, až 1,5 cm široké. Čnělka je trojklanná, bradavičnatá. Pochází z nižších poloh jihozáp. Turecka, kde roste v křovinách a řídkých borových lesích.

F. gentneri

Americký řebčík blízce příbuzný druhu F. recurva, s většími, více otevřenými květy bez ohrnutých cípů. Roste v jižním Oregonu.

F. gibbosa

Dosti proměnlivý druh ze sekce Rhinopetalum, 5-15 cm vysoký, s našedlými listy a několika plochými květy v barvě od světle růžové až po sytě cihlově červenou nebo meruňkovou, obvykle s ještě tmavším kostkováním. Je domovem v Iránu a Afghanistanu, kde roste na otevřených kamenitých nebo písčitých místech, která jsou v létě velmi suchá a horká. V kultuře velmi obtížný druh.

F. glauca

Americký řebčík podobný F. falcata. Výška 10-15 cm, několik širokých, šedavých listů na lodyze. Květy jsou nící, žluté otevřené zvonky, slabě hnědavě stříkané nebo celé nahnědlé, 1,5-2 cm dlouhé. Okvětní lístky se nepřekrývají nebo jen slabě. Pochází ze suťovišť Kalifornie a Oregonu do výšek 2500 m. Doporučuje se přidat do květináče větší množství kamenné drtě.

F. graeca

Jeden z dobře známých řebčíků, značně proměnlivý. Je 7-30 cm vysoký s kopinatými, šedozelenými střídavými listy z nichž spodní dva jsou dosti široké. Lodyha nese 1 – 4 široce zvonkovité květy 1,5-3 cm dlouhé a 2-3 cm široké, obvykle hnědopurpurově kostkované na zeleném podkladu, se zeleným pruhem středem každého okvětního lístku, někdy však jen hnědě pruhované nebo celé kaštanově hnědé, jindy hnědopurpurové. Pochází z hor jižního Řecka.

Ssp. thessala je robustnější, až 30 cm vysoká a od typového druhu se liší přeslenem tří listů, které vyčnívají nad květy. Ty jsou též větší, 3-4 cm dlouhé, obvykle zelenavé nebo se slabě hnědým kostkováním. Je více podobná druhu F. pontica, od kterého se liší válcovitým semeníkem, který je u F. pontica křídlatý. Vyskytuje se v severním Řecku, jižním Bulharsku, jižní části bývalé Jugoslavie a v Albanii, obvykle v lesích a křovinách.

F. gussichae

Tento druh byl dříve uváděn jako poddruh F. graeca. Šedozelené listy jsou dosti široké, střídavé a obepínají lodyhu. Horní přeslen chybí. Květy jsou velké, 3,5 cm dlouhé, světle zelené až žlutozelené, často slabě hnědě stínované, ale bez kostkování. Vyskytuje se v severním Řecku, jižnímBulharsku a jižní části bývalé Jugoslavie.

F. hermonis

Tento řebčík patří do okruhu F. crassifolia a je též podobný druhu F. kotschyana. Od F. crassifolia se liší hlavně tvarem nektarií. Ta jsou u F. crassifolia úzká a delší než polovina délky vnějšího okvětního lístku, u F. hermonis jsou oválná nebo kopinatá a kratší než polovina okvětního lístku. Od F. kotschyana, která má nektaria stejná jako F. hermonis, se liší bradavičnatou čnělkou, která je u F. kotschyana hladká. Celkový vzhled je ale u všech tří druhů podobný, ne-li stejný. Vyskytuje se pouze v Libanonu.

Pozn.: Nektarium, česky medník, je žláznatý útvar na rostlině, většinou v květ, vylučující šťávu s bohatým obsahem cukru pro opylující hmyz.

Ssp. amana je v přírodě i v kultuře častější a je také hezčí. Je asi 10-35 cm vysoká a má větší květy, 2,5-4 cm dlouhé a 2,5-3 cm široké. Listy jsou střídavé, jasně zelené. Květy jsou zvnějšku zelené, uvnitř žlutozelené, po okrajích okvětních lístků vně i uvnitř hnědé s náznakem kostkování, vně lehce ojíněné. Čnělka trojklanná. Vyskytuje se v jižním Turecku, Syrii a Libanonu.

F. imperialis

Známý vysoký řebčík, zvaný císařská koruna. Je domovem v JV Turecku a dál na východ až do západní Himálaje.

F. involucrata

Evropský řebčík 20-40 cm vysoký s čárkovitými nebo čárkovitě kopinatými listy vstřícně na lodyze uspořádanými, s horní trojicí listů v přeslenu pod květem. Květy jsou obvykle jednotlivé, široce zvonkovité, až 4 cm dlouhé a 3 cm široké, konce okvětních lístků jsou jen nepatrně ohrnuté. Barva květů je světle zelená se slabým hnědým kostkováním. Čnělka je trojklanná. Vyskytuje se v Přímořských Alpách a v jižní Francii.

F. japonica

Hezká malá rostlina, v kultuře vzácná. Lodyha je jen 5-10 cm vysoká, s úzkými čárkovitě kopinatými listy, které jsou často hnědě zbarvené. Horní tři listy jsou v přeslenu. Květy 1 – 2, široce zvonkovité, 2-2,5 cm dlouhé, bílé, jen s velmi slabým červenohnědým kostováním. Po- chází z Japonska kde roste většinou na polostinných místech. ˇUdajně se dá pěstovat venku, v chladné humozní půdě.

Var. koidzumiana má vnější okvětní lístky po okrajích vlasovitě třepenité.

F. karelinii

Další druh ze sekce Rhinopetalum. Liší se od F. gibbosa hlavně tvarem tobolek. Jsou bez křídel, zatímco u F. gibbosa jsou zřetelně křídlaté.

F. kotschyana

Vypadá velmi podobně jako F. crassifolia ssp. kurdica, ke však obvykle vyšší, 10-20 cm. Široce zvonkovité květy jsou 3-3,5 cm dlouhé a jsou většinou výrazně hnědopurpurově kostkované. Hlavním rozlišovacím znakem je tvar nektarií, které jsou oválné nebo kopinaté, kratší než polovina délky vnějších okvětních lístků. U F. kurdica jsou nektaria úzká, čárkovitá a delší než polovina délky okvětních lístků. Pochází ze severního Iránu, ze skalnatých svahů ve výškách nad 2000 m.

F. lagodechiana

Řebčík příbuzný druhu F. collina, od kterého se liší tím, že má horní tři listy v přeslenu a květy jsou žlutozelené. Pochází z Gruzie.

F. latakiensis

Rostlina podobná F. elwesii, od které se odlišuje hladkou čnělkou. Je 10-25 cm vysoká, s listy úzkými, čárkovitými, střídavými. Květy jsou úzce zvonkovité, vně purpurové, uvnitř zelenožluté. Roste v jižním Turecku a severní Syrii.

F. latifolia

Je to robustní rostlina z okruhu F. aurea s květy stejně hranatého tvaru, ale hnědopurpurové barvy s výrazným kostkováním, až 5 cm dlouhé a 2,5-3,5 cm široké. Lodyha je 10-25 cm vysoká, listy střídavé, široké, šedozelené. Je domovem v severovýchodním Turecku a na Kavkaze.

Var. nobilis je tak nízká, že se okraj květů často dotýká země. Někdy se uvádí jako samostat- ný druh F. nobilis.

F. liliacea

Lodyha dosahuje obvykle výšky 15-25 cm, listy jsou leskle zelené, nahloučené u báze. Nese

1 – 3 nící, široce kuželovité krémové květy se zelenavým nádechem, asi 2 cm dlouhé a 2,5 cm široké s mohutnými širokými prašníky. Pochází z Kalifornie, kde roste v nižších polohách v jílovité půdě. Není mrazuvzdorná.

F. lusitanica

Mimořádně proměnlivý druh 10-50 cm vysoký, s úzkými čárkovitými nebo čárkovitě kopinatými , střídavými listy bez horního přeslenu. Jeden až tři květy na lodyze jsou široce zvonkovité, 2-4 cm dlouhé, 2,5 cm široké, zbarvené hnědě až zeleně s různě zřetelným kostkováním a trojklannou čnělkou. Je hojně rozšířený ve Španělsku a Portugalsku a má syn. F. hispanica. Vyšší formy jsou snadněji pěstovatelné než nižší.

F. macedonica

Druh podobný F. tubiformis, ale nižší. Listy jsou vstřícné a horní tři v přeslenu. Květy jsou tmavě hnědočervené, výrazně kostkované. Je domovem na alpínských loukách ve východní Albanii a v jižní části bývalé Jugoslavie.

F. maximowiczii

Z okruhu druhu F. thunbergii. Velmi se podobá druhu F. dagana, má však špičaté okvětní lístky. Pochází ze Sibiře.

F. meleagris

Náš domácí a evropský řebčík, nejčastěji pěstovaný, který snad každý zná.

F. messanensis

Je z okruhu F. involucrata. Lodyha je až 45 cm vysoká, listy úzké, horní tři v přeslenu. Květy jsou zvonkovité, s cípy ven ohrnutými, zelené, výrazně hnědočerveně kostkované. Vyskytuje se kolem Středozemního moře, v severní Africe, Italii a Řecku.

Ssp. gracilis je celkově menší, s květy sytě hnědopurpurovými bez kostkování, uvnitř žlutavě až oranžově zelenavými a s listy zelenými, lesklými. Častěji je uváděna jako samostatný druh F. gracilis.

F. michailovskyi

Známá rostlina jen 7-15 cm vysoká, ale některé klony v kultuře mají výšku až 25 cm. Listy jsou střídavé, kopinaté, šedozelené. Květy na lodyze po 1 – 4, široce zvonkovité, 2-3 cm dlouhé, 2-2,5 cm široké. Jsou dvoubarevné, kovově purpurové nebo hnědopurpurové, spodní třetina okvětních lístků je jasně žlutá. Čnělka trojklanná. Je domovem v severovýchodní části Turecla, kde roste v alpínském stupni poblíž hranice sněhu.

F. micrantha

Americký druh s malými květy. Listy jsou v přeslenech, květy v hroznu jsou až do počtu 12, nící, široce otevřené, purpurové, 1-2 cm dlouhé, okvětní lístky neohrnuté. Tvoří mnoho rýžovitých dceřinných cibulek. Pochází ze světlých lesů Kalifornie.

F. minima

Nejmenší rostlina z okruhu F. bithynica, pouze 5-8 cm vysoká. Lesklé, sytě zelené listy jsou střídavě uspořádány a čistě žluté květy jsou úzce zvonkovité, asi 1-2 cm dlouhé a až 1,5 cm široké. Čnělka je trojklanná, bradavičnatá. Při dokvétání květy červenají.

F. minuta

Syn. F. carduchorum. Je z okruhu F. armena, které se podobá ve velikosti i habitu, avšak má červenohnědé nebo oranžové květy a jasně zelené listy (ne šedozelené). Pochází z kamenitých svahů Turecka. Doporučuje se vlhčí, chladné, mírně přistíněné stanoviště a mírné vlhko i po zatažení.

F. montana

Štíhlá rostlina vysoká 15-50 cm, s úzkými čárkovitými listy, z nichž spodní jsou vstřícné a horní tři často v přeslenu. Květy jsou zvonkovité, 2-3 cm dlouhé a 1,5-2,5 cm široké, tmavě hnědočervené až černavě purpurové, zřetelně kostkované. Roste na křovinatých místech v jižní Francii, Italii, bývalé Jugoslavii a Řecku. Je často pěstována pod názvy F. nigra,

F. orientalis nebo F. tenella, od kterých se těžko odlišuje a odlišení je sporné.

F. nigra

Mathew (1987) uvádí tento druh jako synonymum pro F. pyrenaica, což se mi poněkud příčí, ale uznávám že je s problematikou určitě seznámen lépe než já. Faktem je, že někteří botanici považují druhy F. montana, F. neglecta, F. nigra, F. orientalis a F. tenella za nerozmotatelné klubko druhů.

F. obliqua

Lodyhy 10-20 cm vysoké nesou střídavé, šedozelené, kopinaté listy a 1 – 3 nící květy. Ty jsou kuželovité, černavě purpurové s šedavým ojíněním, asi 2-3 cm dlouhé a 1,5-2 cm široké. Čnělka je trojklanná. Je to řecký druh velmi vzácný v přírodě, ale údajně dosti rozšířený v kultuře, neboť není pro pěstování obtížný. Potřebuje slunné, dobře drenážované stanoviště.

F. olgae

Další rostlina z okruhu F. thunbergii, velmi podobná druhu F. regelii. Květy jsou však zelenavě žluté s purpurovými špičkami okvětních lístků, kostkované. Je vysoká až 60 cm. Jejím domovem je Pamiro-Alaj. Všechny druhy z okruhu F.thunbergii mají štíhlé horní listy, které jsou na koncích přeměněny v úponky, kterými se přichycují na okolní vegetaci.

F. olivieri

Rostlina z okruhu F. carassifolia, podobná F. heronis a F. kotschyana. Lodyha je 15-40 cm vysoká, s úzkými zelenými listy. Květy jsou zřídka kostkované, většinou mají široké zelené pruhy středem každého okvětního lístku a hnědé okraje. Jsou široce zvonkovité, 2,5-3,5 cm dlouhé, obvykle s ohrnutými lístky. Je endemitem západního Iránu, kde roste na mokrých loukách a podél potoků, takže by neměla být v kultuře obtížná.

F. orientalis 

Syn. F. tenella. Je podobná druhu F. montana, ale má větší květy, 3-4,5 cm dlouhé.Pochází z Kavkazu.

F. pallidiflora

Jeden z nejznámějších řebčíků. Je 15-40 cm vysoký, se širokými střídavými nebo vstřícnými listy a 1 - 4 velkými, hranatými, nícími zvonkovitými květy žluté barvy, uvnitř červenavě tečkovanými. Květy jsou asi 4 cm dlouhé a 3 cm široké. Pochází z pohoří Alatau a Ťan-Šan z výšek do 3000m.

F. persica

Je to rostlina 20-100 cm vysoká, s mnoha úzkými, střídavými, šedozelenými listy. Květy jsou sestaveny v hroznu po 7 - 20, malé, 1-2 cm dlouhé, konické, proměnlivé barvy od červenavě švestkové přes hnědou a zelenavou až po slámově nažloutlou, často s šedavým ojíněním. Její areál sahá z jižního Turecka na východě až po Irán a na jihu po Izraela a Jordánsko. Na slunném,dobře drenážovaném místě je údajně v kultuře dosti snadná.

F. pinnardii

Z okruhu F. armena, kterému se podobá. Květy však nemá uvnitř tmavé, ale nažloutlé nebo nazelenalé. Je asi 10-15 cm vysoká, se střídavými žlutozelenými listy. Květy jsou úzce zvonkovité, konické, asi 1,5 cm v průměru, konce okvětních lístků obvykle ven ohrnuté. Čnělka je tenká, nedělená nebo trojklanná. Je to dosti proměnlivý druh z Turecka, Zakavkazska, severozápadního Iránu, Syrie a LIbanonu, kde roste většinou na kamenitých svazích.

F. pluriflora

Jeden z nejlepších amerických řebčíků. Lodyha vysoká 15-40 cm nese světle šedozelené, kopinaté listy nahloučené většinou u báze. Květy v počtu 2 - 12 jsou poněkud kuželovité, polovztyčené, asi 2,5-3,5 cm dlouhé, lístky nejsou ohrnuté. Barva květů je většinou čistě růžová, ale vyskytují se i bílé a tmavě červenorůžové formy. Je domovem v Kalifornii na těžkých jílovitých půdách, které v létě vysychají a jsou vypékány sluncem.

F. pontica

Asi 20-40 cm vysoká rostlina, dosti podobná F. graeca thessala, ale zelené květy nemá kostkované, nýbrž mají teple hnědavý nádech, a to zvláště na špičkách a okrajích okvětních lístků. Listy jsou šedozelené, u slabých jedinců střídavé, u silnějších vstřícné nebo někdy i v přeslenech. Ale horní listy jsou vždy v přeslenu. Čnělka je trojklanná. Tobolka je křídlatá na rozdíl od F. g. thessala. Cibulky tvoří zvláštní rozvětvené výběžky.

F. pudica

Další pěkný americký řebčík. Je jen 10-15 cm vysoký, zřídka vyšší, s několika úzkými vztyčenými listy. Květy jsou po 1 - 2 na lodyze, čistě žluté nebo oranžově žluté, nící kuželovité zvonky 1,5-2,5 cm dlouhé, u některých forem květy při dokvétání červenají. Zaujímá velmi rpzsáhlou oblast západu Severní Ameriky od Britské Kolumbie a Alberty až po Nové Mexiko. Roste většinou v otevřeném terénu až do výšky 2000m v kamenitých nebo písčitých zeminách, které v létě vysychají. Rostliny pocházející ze severnějších oblastí jsou v kultuře snadnější.

F. purdyi

Další americký druh, 15-35 cm vysoký, s kopinatými zvlněnými listy více či méně nahloučenými u báze rostliny. Květy jsou na lodyze v počtu 1 - 5, mají široce zvonkovitý tvar, jsou bělavé nebo nazelenalé, sytě červenohnědě skvrnité. Roste ve výškách od 500 do 2000 m ve skalnatém, otevřeném terénu v těžké zemině, která v létě vysychá.

F. pyrenaica

Jeden ze snadno pěstovatelných řebčíků. Je asi 30 cm vysoký, má střídavé, kopinaté, šedozelené listy a 1 - 2 květy na lodyze. Květy jsou nící, široce zvonkovité s ohrnutými okraji, tmavě červenohnědé, kostkované v různé intenzitě, uvnitř leskle zelenožluté, 3-3,5 cm dlouhé a ě,5 - 3 cm široké. Čnělka je trojklanná. Je domovem v Pyrenejích, kde roste na horských loukách i v lesích. Má velmi pěknou žlutou formu var. lutescens.

F. raddeana

Je z příbuzenstva F. imperialis, které se podobá. Je však menší, s menšími květy které jsou zelenožluté nebo slámově žluté. Pochází ze SV Iránu a přilehlých oblastíbývalého Sovětského Svazu.

F. recurva

Americký druh s lodyhami 20-80 cm vysokými a přesleny úzkých listů, které v horní části lodyhy přecházejí ve střídavé. Na lodyze je 1 - 6 květů, které jsoub trubkovité až úzce zvonkovité, se silně nazpět ohrnutými konci okvětních lístků, 2,5-3,5 cm dlouhé, oranžově šarlatové barvy. Je domovem v Kalifornii a jižním Oregonu ve výškách 700 - 2000 m, ve světlých lesích. V kultuře je obtížná, jednak jako všechny americké řebčíky není mrazuvzdorná a kromě toho se její cibule neustále rozpadají do drobných cibulek a nekvetou.

F. regelii

Z okruhu F. thunbergii, který se vyznačuje listovými úponky. Lodyhy jsou až 40 cm vysoké. horní a spodní pár listů je vstřícný, ostatní jsou střídavé. Květ je obvykle soliterní, hnědopurpurový, na vnější straně modrošedě naběhlý, asi 3 cm dlouhý. Je domovem ve střední Asii.

F. reuteri

Řebčík podobný F. michailovskyi svými dvoubarevnými květy, ale je vyššího a štíhlejšího vzrůstu. Listy jsou zelené, květy v počtu 1 - 8 jsou menší, 1,5-2,5 cm dlouhé, čnělka je bradavičnatá. Vyskytuje se v Iránu na vlhčích místech, tudíž by v kultuře neměl být obtížný. Byla nalezena i celožlutá forma.

F. rhodia

Z okruhu F. bithynica. Je do 30 cm vysoká s čárkovitě kopinatými, šedozelenými, střídavými listy a úzce zvonkovitými květy s ohrnutými cípy. Květy jsou zelenožluté, 1-2 cm dlouhé. Čnělka je hladká a nedělená. Je domovem ve východním středomoří na ostrově Rhodos.

F. rhodocanakis

Rostlina jen 10-15 cm vysoká, s kopinatými listy roztroušenými po lodyze. Květy jsou nící, široce zvonkovité, asi 2,5 cm dlouhé, na konci široce rozevřené, purpurově hnědofialové a kostkované do poloviny až dvou třetin, zatímco okraje okvětních lístků jsou žluté. Čnělka je trojklanná. Vyskytuje se i forma celá zelenožlutá. Je endemitem řeckého ostrova Hydra.

F. rixii

Nedávno popsaný řebčík velmi podobný F. drenovskyi, ale se žlutými květy. Byl nalezen v onlasti Euboia v Řecku.

F. roderickii

Americký řebčík příbuzný druhu F. biflora, od kterého se liší hnědými květy se zřetelně bílou skvrnou na okvětních lístcích, které nejsou ohrnuté.

Synonym F. grayana. Z pobřežní části Kalifornie.

F. roylei

Je podobná druhu F. cirrhosa, ale robustnější a s více listy na lodyze bez úponků. Vyskytuje se v západní Himálaji, zvláště v Kašmíru.

F. ruthenica

Rostlina z okruhu F. montana, které se podobá, ale listy má na konci opatřené úponky. Pochází z evropské části bývalého Sovětského Svazu.

F. sewerzovii

Izolovaný druh, uváděný někdy pod rodovým jménem Korolkowia. Silná, 20-30 cm vysoká lodyha s šedozelenými, kopinatými listy umístěnými

po celé délce lodyhy i v květenství, které se skládá až z 10 květů. Ty jsou nící, zvonkovité, rozevřené, barvy zelené až kalně purpurové s šedavým ojíněním. Má široký areál v hornatých oblastech bývalého Sovětského Svazu.

F. sibthorpiana

Další řebčík z okruhu F. bithynica. Lodyha je 20-30 cm vysoká, pouze s 2 - 3 širokými listy. Květy jsou soliterní, úzké žluté zvonky asi 2 cm dlouhé a 1 cm široké s okvětními lístky ven prohnutými. Čnělka je víceméně nedělená, bradavičnatá. Pochází z jihozápadního Turecka, kde roste na kamenitých svazích. V kultuře se zřídka vyskytuje pravá, většinou se pod tímto jménem pěstuje F. carica.

F. stenanthera

Poslední druh ze sekce Rhinopetalum. Je to rostlina 10-20 cm vysoká, s širokými zelenými střídavými listy a hroznem několika květů, které jsou více zvonkovité než u F. gibbosa, otevřené, v různých odstínech růžové až špinavě růžově purpurové barvy, s náznakem kostkování nebo i bez něho. Roste na otevřených svazích v bývalé sovětské střední Asii.

F. strausii

Tato rostlina je jen asi 10-15 cm vysoká se vstřícnými, kopinatými, leskle zelenými listy. Jeden nebo dva květy jsou široce zvonkovité, zelené s hnědým kostkováním nebo i bez něho, asi 2,5-3 cm dlouhé a 2-2,5 cm široké. Čnělka je hluboce trojklanná. Je domovem v západním Iránu a JV Turecku, kde roste v křovinách a na kamenitých svazích.

F. stribrnyi

Vzácná rostlina, po mnoho let postrádaná, v poslední době však znovu objevená a vrácená do kultury. Je štíhlá, 10-35 cm vysoká, s úzkými až úzce kopinatými listy, horními třemi v přeslenu pod květy. Květy jsou 1 - 3 na lodyze, úzce zvonkovité, 2-3 cm dlouhé, asi 1,5 cm široké, celé purpurové nebo zelené s purpurovými okraji lístků bez kostkování, vně šedavě ojíněné. Z křovinatých strání evropské části Turecka a jižního Bulharska.

F. subalpina

Patří do příbuzenstva F. bithynica a je jí velice podobná. Má ale širší listy, přičemž spodní z nich nejsou vstřícné, ale střídavé. Bayton et Matthew (1984) udávají květy purpurové.

F. thunbergii

Syn. F. verticillata var. thunbergii. Vysoká, štíhlá rostlina, obvykle 40-60 cm vysoká, ale někdy údajně až 1 m. Listy jsou úzce čárkovité, horní s úponky, jako je tomu i u ostatních druhů z tohoto okruhu. Lodyha nese až 6 široce kuželovitých květů, které jsou asi 2,5-3,5 cm dlouhé, krémové barvy, slabě zeleně skvrnité nebo kostkované. Čnělka je trojklanná. Vyskytuje se v Číně a Japonsku, v křovinách a světlých lesích. Ačkoliv je údajně snadná ve volné půdě v polostínu, často nekvete. Cibule musí být sázeny hluboko - 15 cm.

Fritillaria tubiformis

Syn. F. delphinensis. Je 10-25 cm vysoká, s listy úzce kopinatými, střídavými, šedozelenými a s velkými, soliterními, hranatými květy, které jsou purpurové, kostkované, na vnější straně šedavě ojíněné, 3,5 cm dlouhé a 2,5-4 cm v průměru. Čnělka je trojklanná. Je domovem v Přímořských Alpách, kde roste na travnatých místech. Ssp. moggridgei je její pěkná forma se žlutými, slabě hnědě kostkovanými květy.

F. tuntasia

Vypadá jako větší F. obliqua s lodyhami až 30 cm vysokými a s více listy, které jsou podélně zkroucené. Květy jsou poněkud menší, 1,5-2,5 cm dlouhé a umístěné až po šesti na lodyze. Je znám pouze z řeckých ostrovů Kythnos a Serifos.

F. uva-vulpis

Je to rostlina často pěstovaná pod nesprávným jménem F. assyriaca a poměrně snadná. Je 20-30 cm vysoká, s leskle zelenými, střídavými, kopinatými listy a 1 - 2 úzce zvonkovitými květy. Ty jsou 1,5-2,5 cm dlouhé a 1,5 cm široké, barvy kovově matně purpurové s šedavým ojíněním a žlutými konečky okvětních lístků. Čnělka je nedělená. Pochází z JV Turecka, severního Iráku a západního Iránu.

F. verticillata

Rostlina podobná druhu F. thunbergii, má však větší květy a listy více rozprostřené po lodyze. Pochází z východní Sibiře a severní Číny.

F. viridiflora

Poslední druh z okruhu F. bithynica. Je robustnější, až 25 cm vysoký, se střídavými, našedlými listy z nichž horní jsou v přeslenu. Květy jsou rovněž větší, 3,5 cm dlouhé a 2 cm široké, zelené, čnělka je tenká, nedělená. Je domovem na východě Turecka, kde roste na kamenitých stráních.

F. walujewii

Poslední druh z okruhu F. thunbergii. Velmi úzké listy jsou na 30-50 cm vysokých lodyhách, vstřícné nebo v přeslenech, horní s úponky. Květy jsou zvonkovité, až po třech v květenství. Jsou 3-4 cm dlouhé a 2-3 cm široké, v barvě variabilní, většinou růžovopurpurové, kostkované, se slabým zelenavým nádechem. Pochází z hor středoasijských republik a přilehlých oblastí Číny.

F. whittallii

Z okruhu F. crassifolia. Lodyha je 15-30 cm vysoká, listy střídavé, úzce čárkovité, šedozelené. Květy jsou široce zvonkovité, zelené se zřetelným hnědavým kostkováním, asi 2,5-3 cm dlouhé. Čnělka je hluboce trojklanná. Nektaria jsou krátká a široce oválná, čímž se blíží více druhům F. her-monis a F. kotschyana než druhu F. crassifolia. Roste na kamenitých místech v JV Turecku.

F. zagrica

Velmi atraktivní, jen asi 5-12 cm vysoká rostlina. Má střídavé listy, nejspodnější jsou někdy vstřícné, kopinaté, šedozelené. Květy jsou zvonkovité, temně čokoládově purpurové se žlutými okraji, někdy ještě se žlutým proužkem středem každého lístku. Čnělka je nezřetelně trojklanná, bradavičnatá. Z jihovýchodního Turecka, Iránu a Iráku.

 

Vyšlo v časopisu Skalničky 2 a 3/1996